Digitální satelitní přijímač
|
12 / 99
Vzhledem k tomu, že satelitní přijímače Nokia patří už tradičně k tomu nejlepšímu, co evropský trh satelitní techniky nabízí, byl nový digitální model finského výrobce očekáván s napětím. Tím spíše, že čekání se poněkud protáhlo - Mediamaster 9800 byl totiž avizován už téměř před rokem. Lze se jen domýšlet, co takové zdržení zapříčinilo, ale zakázka na rovný milion přístrojů d-box od německé DF-1 zřejmě kapacitu výrobce značně pohltila. Nyní je tedy Mediamaster 9800 S na světě (do něhož hrdě počítejme i český trh) a můžeme se podívat, zda se čekání vyplatilo.
Přijímač je koncipován jako univerzální příjmové zařízení, umožňující sledování digitálních programů vysílaných (v normě DVB-S) volně i zakódovaně. Navazuje tak na model Mediamaster 9600 S, který jsme představili v S&V 7/98. Nový přijímač opět využívá modulový systém Common Interface, tedy rozhraní odpovídající tzv. PC-kartám (PCMCIA). Na tomto řešení se už před časem dohodla většina výrobců i televizních společností, takže v současné době se už jedná o obecně přijatý mezinárodní standard. Dekodér ve formě PC-karty se vloží do přijímače, do samotné PC-karty pak lze ještě zasunout plastovou přístupovou kartu pro "otevřeni konkrétního paketu. Ve formě PC-karty jsou dnes k dispozici dekodéry základních evropských systémů - Conax (vysílají v něm televizní společnosti Finska, Norska a Dánska), Nagravision (Španělsko), Cryptoworks (hudební X-tra Music, Czech-link, Polsko) a Irdeto (Itálie, Holandsko, Německo). Kromě slotu (za čelním panelem) pro tyto výměnné moduly má Mediamaster ještě pevně zabudovaný dekodér dalšího dosti rozšířeného systému - Viaccess (např. Francie, Chorvatsko, Rusko, Švýcarsko). Mimo hru tak zůstávají prakticky jen systémy, které jejich provozovatelé váží na vlastní hardware - abonent si musí zakoupit či pronajmout dekodér přímo u nich (jde např. o systémy Mediaguard, PowerVu či Videoguard). I bez nich představuje systém Common Interface obrovskou škálu programů - Mediamaster 9800 je proto vybaven úctyhodnou kapacitou 2000 programových míst. Už u minulého modelu Mediamasteru jsme konstatovali jeho snadné a pohodlné ovládání a tato vlastnost zdobí i jeho mladšího nástupce. Základní nastavení přijímače pro jeho uvedení do chodu probíhá obvyklým pohybem kurzoru ve sledu informací na obrazovce. Grafické řešení menu i logika a srozumitelnost jednotlivých "stránek" jsou příkladné. Postupně se tak vybere jazyk komunikace (celkem deset evropských jazyků, ale bez češtiny), zvolí se družice, na kterou je anténa nasměrována, zkontroluje se síla přijímaného signálu (je graficky zobrazena formou vyplňující se úsečky, ke správnému zaměření antény lze využít volitelné přednastavené stanice na čtyřech družicích - Astra, Hot Bird, Thor a Sirius), z nabízených variant se vybere typ antény (s jedním konvertorem nebo multifeed) a způsob ovládání konvertoru (přijímač pochopitelně ovládá všechny užívané metody včetně DiSEqC 1.2). Pak už je čas na vyhledání konkrétních stanic - základní metodou je automatické vyhledání, kdy přijímač do paměti uloží všechny stanice, které na dané družici nalezl, k dispozici je i metoda vyhledávání podle ručně zadaných parametrů - uvedeme frekvenci, polarizaci, symbolovou rychlost, v případě korekce chyb FEC lze hodnotu rovněž zadat nebo ji přenechat automatice přístroje. S nejnovějším softwarem přístroj vyhledá jak programy vysílané v paketu (MCPC), tak jednotlivé (SCPC), dostupné jsou i programy vysílané v C-pásmu (pochopitelně s příslušným vybavením). Upgrade softwaru je při tom snadnou záležitostí: přístroj si jej kdykoliv po příslušném povelu "stáhne" z družice - na výběr je Astra, Hot Bird, Thor či Sirius. Kvalita příjmu, obrazu i zvuku, je po všech stránkách vynikající mimo to přijímač poskytuje i příkladný uživatelský komfort. Už jsme se zmínili o dvoutisícové kapacitě paměti. Taková nabídka sice zatím není k dispozici, ale pár set programů už přijímat můžeme. I to je pochopitelně dosti náročné na udržení si nějakého přehledu a orientace. Mediamaster proto poskytuje několik možností, jak programovou nabídku uspořádat. Především můžeme vše nepotřebné jednoduše "vymazat" a programy libovolně přeorganizovat (číslování, názvy apod.). Základní přehled pak máme k dispozici ve dvou tabulkách - opět graficky přehledně uspořádaných - zahrnujících všechny programy, které jsou k dispozici, a pak pouze volné, nezakódované programy. Stejně je zpracována jak televizní, tak rozhlasová nabídka. Jak už je u přijímače Nokia obvyklé, lze si navíc uspořádat tzv. favoritní čili oblíbené programy. Takových individuálních soupisek může být celkem 9 a každá má kapacitu až 99 stanic. Takže je k dispozici prakticky libovolné uspořádání - ať tematické či pro každého člena rodiny zvlášť apod. Přijímač pochopitelně plně podporuje zobrazování dodatečných informací o programech včetně Elektronického průvodce programy (EPG - Electronic Program Guide), u těchto "nadstandardních" funkcí ovšem záleží na společnosti provozující vysílání, zda jich využívá - to ostatně platí i o základním informačním prostředku, teletextu či o možnosti volit z více pohledů kamer (přijímač to umí). Nechybějí ani funkce časového spínače (Timeru) či dětské pojistky pro programy "pro dospělé"... Jak je dnes obvyklé, základní tlačítka jsou "pro jistotu" i na přijímači, číslo předvolby stanice i symboly probíhajících funkcí zobrazuje pětimístný displej. Design vychází ze vzhledu posledních generací přijímačů této značky, trochu neobvyklou podobu dostal dálkový ovladač - asi nejvíc svým tvarem připomíná pěstní klín našich vzdálených předků; uspořádání ovládacích prvků na něm je však bezproblémové, navíc velmi dobře "sedí" v ruce. Možná až zbytečně spartánsky tentokrát Nokia pojala vybavení přijímače propojovacími konektory. Oproti modelu 9600 S byl vynechán jeden scart (nyní jsou tedy dva - pro TV a video), zcela chybí výstup pro případný analogový přijímač (návod doporučuje v takovém případě použít buď konvertor typu twin, tedy se dvěma samostatnými výstupy, nebo přepínač, který má Nokia v nabídce). Obdobně, pomocí relé ovládaného signály DiSEqC, by bylo třeba řešit i příjem z více antén, protože na přijímači je jen jediný anténní vstup. Pro majitele otočných antén je k dispozici především komunikace prostřednictvím firemního systému SatScan, případně ovládání natáčecího motoru signály DiSEqC (nová verze softwaru zahrnuje i DiSEqC verze 1.2). Nadstandardní jsou naopak možnosti zvukových výstupů - kromě obvyklých cinchů pro připojení k audioaparatuře je k dispozici i digitální výstup (cinch, S/PDIF), takže můžeme digitálně nahrávat zvuk na MD či CD-R. Pro případné spojení s počítačem je zabudován sériový port RS-232, přípojka pro modem není. Celkově je nový Mediamaster 9800 S vynikajícím přijímačem, který zaujme nejen kvalitou přijmu a jeho možnou šíří, ale i vstřícným pojetím obsluhy. Petr Žák cena: 19 990 Kč - kategorie C 
|
«««««««««« - vynikající